Příběh psa: umím číst

Ne že bych byla jako Marta, která každý den slupne písmenkovou polívku, a pak mluví, mluví, mluví celý den…

Čtu ve tvé tváři.

Sotva ráno otevřeš dveře, je mi hned jasné, jestli jsi dnes vstávala zadkem vzhůru nebo jestli se mám na procházku těšit. Teda… jestli si po cestě k autu nevšimneš té nové díry… Jenže já si fakt nemůžu pomoct, chtěla jsem jen najít toho krtka, který tě štve ještě víc, než já. Utekl. A uklidit to po sobě neumím…

Podle toho, jakou máš náladu, poznám, jestli mě dnes necháš přečíst si po cestě všechny vzkazy od kámošů nebo mě budeš neustále s vrčením popohánět. A taky poznám, kudy půjdeme a jak dlouho spolu budeme venku.

Pravda, na tohle má vliv i počasí. Pokud svítí sluníčko, dáme i hoďku, pokud prší, nejspíš nepůjdeme vůbec (to nemám ráda ani já, sušit ten kožich trvá fakt dlouho), no a jestli bude mrznout a sněžit, tak sice půjdeme, ale tak maximálně na půl hoďky.

A mlha? No tak o té vůbec nemluvím. Nejdou v ní vidět srnky, a tak místo toho, aby sis užívala každý krok, je vodítko napjaté a ty nervózní.

Co to máš pořád v té hlavě? Proč si nedokážeš v klidu užít každý den? Co pořád řešíš? Proč se nesoustředíš na „tady a teď“?

A tak Ti to dám sežrat…

budu zlobit, zdržovat, kousat vodítko, tahat.

A až se uklidníš, tak…

půjdu úplně klidně, v pohodě, budu reagovat na všechny tvoje pokyny a budu se smát od ucha k uchu.

Jsem jako malé dítě. Poznám všechno, co v sobě skrýváš.

Tak jaký si dnes uděláme den? 🙂

Když jsem byla malá, chtěla jsem koně. Jenže jsme bydleli v paneláku a tam toho koně fakt nebylo kam dát. Abychom měli alespoň nějaké zvířátko, pořídili jsme si andulku. Časem se však ukázalo, že na peří má alergii můj bratr, tak jsme andulku museli dát pryč.

No a když se u nás stavila kamarádka, jejíž fence se narodily čtyři štěňátka, aby nám je ukázala, propadla jsem kouzlu psů. Dodnes si pamatuji, že štěně, které se u nás vykakalo na koberec, bylo to nejrozkošnější stvoření, jaké jsem kdy viděla. Jmenovala se Kirsty a jako správné „pouliční směsce“ hrálo její tělo neskutečným množstvím barev a tvarů 🙂

Škemrala jsem a škemrala a nakonec jsem dostala podmínku – když nastuduji literaturu o psech, abych věděla, jak se o ně starat, pes bude můj. Tak jsem si od dědy půjčila knihy o výchově psů a četla jsem a četla.

Přišel den „D“. Protože v té době frčel film „Jak vytrhnout velrybě stoličku“ a knírači se stali velmi populárními, dostal můj tatínek kontakt na paní, která právě prodávala štěňata.

Je-li jsme docela daleko (jako dítěti mi to tak aspoň připadalo) a cestu lemovali nádherné louky poseté květy. Na jedné té louce cválal se svojí jezdkyní kůň… Byla to scéna jako vystřižená z mých snů…

Hele, támhle běží kůň!“ hlásím vesele.

Chceš koně nebo psa?!“ ptá se suše můj otec.

Chvilku mlčím a pak tiše potvrdím, že chci psa.

Tak to máš jediný štěstí. Kdybys řekla, že chceš koně, otočil bych to a jeli bychom domů.“

Moje radost byla v okamžiku pryč. Lhala jsem. Jasně, že bych raději koně než psa…

Když jsme dorazili k paní, zjistili jsme, že štěňata už jsou rozebraná. Malí dobrmani, kteří té paní ještě zbyli, dojem neudělali, takže jsme se domů vrátili jen s velkým zklamáním.

Poté diskuze o psovi zmizela v nenávratnu.

Měla jsem velké štěstí, že děda na venkově dostal k Vánocům štěně německého ovčáka. Byla to fenka a na dlouhou dobu se stala mojí nejvěrnější přítelkyní. Dokonce mi zachránila život, když mi nedovolila vstoupit do lesa, kde čekal nějaký muž…

Když umřela, zařekla jsem se, že psa už NIKDY nebudu mít. Žádný by nedokázal nahradit tu díru v srdci, která mi po Daně zůstala.

Dlouhou dobu jsem tak odmítala i Baky. Pořád jsem ji srovnávala. Na rozdíl od milé, poslušné a věrné Dany, která byla jako můj ocásek, jsem měla doma totálně tvrdohlavé stvoření, které nejen s chutí vyhrabalo vše, co jsem zasadila, ale také absolutně ignorovalo veškerou moji snahu o výchovu…

Zvykaly jsme si na sebe dlouho. Až když jsem si uvědomila, odkud moje odmítání Baky pramení, mohla jsem si všechny tyto bolestné pocity zpracovat. Dost mi pomohly i slova „mé“ úžasné léčitelky, která mi řekla, že se jí při léčení Baky zjevila. To je prý velmi výjimečné.

Tak jsem se přestala bránit a začala jsem jí naslouchat. Také jsem si zpracovala všechna „traumata“, která jsem prožila s Danou, včetně jejího úmrtí, u kterého jsem nemohla být. Dodnes mám schovaný kroužek z jejího obojku.

A Baky se najednou úplně změnila… (Nebo spíš já?) Teď jsou z nás parťáci 🙂

Zůstala však ještě jedna věc, kterou bylo třeba zpracovat. Vzorec, který mi dost často bránil dosáhnout úspěchu v čemkoliv… Pokud jste četli článek pozorně, určitě vám neuniklo, jakou podmínku jsem dostala, abych psa mohla mít.

Ano, správně. Musela jsem nastudovat literaturu o výchově psů. A přesto, že jsem podmínku do puntíku splnila, nikdy jsem psa nedostala… Tak jsem se naučila, že přesto, že udělám maximum pro dosažení svého snu, nevyplní se mi…

To je hodně zrádný vzorec… Ať se totiž potom pustíte do čehokoliv, v podstatě už sami sebe předem podvědomě odsuzujete k neúspěchu…

A přitom taková blbost, viďte?

No a protože teď v naší skupince na FB rozebíráme 7 klíčů ke štěstí od Deepaka Chopry (i z pohledu EFT) a nechci tuto sérii přerušovat, píšu rovnou sem pro inspiraci, co jsem si v souvislosti s tímto příběhem zpracovávala pomocí EFT:

– lítost, že jsem nikdy neměla koně,

– lítost, vztek a pocity viny z toho, že jsem lhala, že chci raději psa, než koně,

– lítost, že jsem touto lží zradila sama sebe i svoji lásku ke koním,

– obrovský vztek a lítost, že i přesto, že jsem splnila podmínky uložené otcem, jsem psa nikdy nedostala,

– lítost a vztek, že mě otec podvedl,

– vztek, že mě otec donutil lhát,

– vztek, že jsem se snažila úplně zbytečně,

– strach, že ať se budu v čemkoliv snažit jakkoliv, nikdy svého snu nedosáhnu,

– vztek na otce, že mě svojí zradou tomuto hloupému vzorci naučil,

– strach, že se tohoto vzorce nikdy nezbavím,

– strach, že se mi nebude nikdy dařit v tom, čeho budu chtít dosáhnout,

– smutek, že mi rodiče nedovolili mít doma žádné zvířátko,

– lítost a vztek na bratra, že jsme kvůli němu museli dát pryč andulku, kterou jsem milovala,

– vztek na babičku kvůli tomu, že mi lhala o způsobu, kterým andulka zemřela (zakousl ji jejich pes).

Může se vám to zdát jako malichernosti. Jenže… naše mysl si pamatuje každou vteřinu našeho života. Jejím úkolem je nás chránit, a tak pečlivě zaznamenává vše a snaží se zabránit tomu, abychom prožili podobnou bolest znovu. Tím, že si připomeneme, co nás zranilo, a zpracujeme si to, uvolníme ve své mysli prostor pro nová, kreativní řešení.

Většina z nás ve své mysli neustále bloudí buď v minulosti nebo v budoucnosti. A tím, že se nesoustředíme na přítomný okamžik, reagujeme na události, které se dějí, podvědomě. A podvědomí má nahrané všechny vzorce, které nás mají chránit. Proto v podobných situacích reagujeme podobně a neustále tak dokola vytváříme ve svém životě to stejné.

Pokud zpracujeme svoji minulost a přestaneme se jí zabývat, v naší mysli se uvolní prostor pro vědomé vnímání přítomného okamžiku. A jsme-li takto bdělí, pak dokážeme v každé situaci, která nastane, reagovat vědomě. A když začneme věci dělat jinak, než na základě naučených vzorců, změní se i náš život.

Pokud totiž podvědomými vzorci neomezujeme sami sebe, pak jsou i naše možnosti neomezené 🙂

PS: Jak se přidat do naší skupinky na FB zjistíte zde 🙂

„Byla mi dána do vínku schopnost hlubokého soucitu, a snad i proto jsem již od malička toužila pomáhat lidem objevovat svoji duši. Již téměř dvacet let se věnuji studiu alternativních metod léčení, zejména EFT a feng-šuej, a proto jsem také autorkou eBooku FENG-ŠUEJ a EFT>> , který je věnován oběma těmto metodám. Pomocí Feng-šuej můžete nastartovat pozitivní změny ve vašem životě tím nejjednodušším způsobem, který pro začátek můžete udělat – zdokonalením prostoru, ve kterém trávíte svůj čas. Prostor kolem nás totiž pomáhá utvářet náš život. A pomocí EFT můžete pomoci sami sobě zbavit se vnitřních bloků a nefunkčních vzorců, které vám brání ve štěstí...“ Můj příběh si přečtěte zde>>
  • Chcete se dozvědět, jak rychle nabít Vaše tělo i Váš domov pozitivní energií?

    Přečtěte si eBook zdarma...

  • Nejnovější články
  • Kategorie
  • Na Facebooku mě najdete tady :-)