To jsem se dnes ráno zase rozčílila… Kouknu z okna a venku mlha, že by i Rákosníček záviděl. Ještě že dnes jede syn autobusem. Po cestě se ho ptám, jestli má klíče od skříňky. On na to, že neví. Prohledáváme tašku a klíče nikde. Musíme se tedy vrátit domů, což znamená, že autobus nestihne. Všimla jsem si, že nemám otočené auto,...
Letos jsem se do vánočního úklidu pustila s dvojnásobnou vervou. Loni jsem ho totiž díky nemocným dětem a hafině po operaci vůbec nestihla. Teda… né že bych celý rok pořádně neuklízela 😀 Ale přece jenom… vánoční úklid je vánoční úklid. Při té příležitosti jsem se rozhodla nejen kuchyň trochu vyčistit od zbytečností, ale také přehodit věci, které moc nepoužívám,...
23:05 Jsem utahaná jako kotě. Vypínám tavnou pistoli a protahuji se. Dodělávat čertí rohy a ocásek v noci není zrovna moje parketa. Kouknu ještě ven a hlásím manželovi: „No to snad ne, tam sněží. Nebo spíš sněžo-prší… to zase budou ráno cesty.“ „To zvládneš,“ kontruje manžel, „kdyby nikdo, tak ty se svým autem vyjedeš určitě.“ Bručím něco o tom, že...
Afirmace je v dnešní době velmi skloňované slovo. I já se přiznám, že je používám velmi často, jen v trošku jiné formě, než se na veřejnosti obvykle prezentují – většinou totiž nebývají formulovány správně. Lidská mysl funguje tak trochu jako obrovský archiv – do našeho podvědomí ukládá každou vteřinu našeho života. Informace a podněty, které se k nám dostávají z našeho okolí dělí...
Gabriela Brezániová